Valentýn
Autorka:
Eliška
14.2.
Valentýn.
Když jsem
ráno vstala ani jsem si to neuvědomila, až když jsem se podívala na
nástěnný kalendář v kuchyni. Na tenhle den jsem se těšila. Z barevného
papíru jsem tajně udělala přáníčko pro Edwarda, i když to nebylo lehké,
když byl Edward skoro pořád v mém pokoji.
Když jsem
dojela před školu, už na mě čekal. Jak jsem ho uviděla, samozřejmě
okouzlujícího a krásného jako vždy, vyrazilo mi dech to, co držel
v rukou. Obrovskou bonboniéru ve tvaru srdce. Byla obrovská. On už ale
stál vedle mého náklaďáčku a otvíral mi dveře. Jen jsem na něj zírala a
jako idiot jsem se zeptala: ,,Co to je???‘‘a ukázala jsem na bonboniéru.
„To je pro
tebe.‘‘ odpověděl a zazářil okouzlujícím úsměvem.
Když jsem si
ji prohlédla zblízka, vypadala ještě obrovitěji a nemohla jsem si
odpustit poznámku: ,,Ty chceš, aby ze mě byla koule???‘‘a šibalsky jsem
se usmála. To už jsem ale vystupovala z auta a šla ke škole, když mi
v kapse zazvonil mobil, co mi Edward koupil na vánoce a ohlašoval mi
novou sms. Překvapeně jsem sáhla do kapsy a přečetla si ji. Psal mi Mike
vše nej k Valentýnu, popravdě jsem si myslela, že tady ve Forks moc dětí
mobily ani nemá, ale to jsem se šeredně pletla. Po celý den mi chodily
esemesky od kluků a já věděla, proč si mi to netroufají říct sami..
Protože Edward by je asi zabil.. A některé bych zabila sama.
Na konci
vyučování jsme šli s Edwardem k mému náklaďáčku, otevřel mi na straně
spolujezdce. Nevěděla jsem co má v úmyslu, ale bez reptání jsem si
nasedla. Musela jsem se ale zeptat: „Kam to jedem???‘‘
„To je
překvapení.‘‘ podíval se na mě šibalsky.
Edward
zastavil. Poznala jsem kde..
,,My půjdeme
na tvou louku???‘‘ zeptala jsem se.
„Jasně.
Vyskoč mi na záda.“ a otočil se, abych mu na ně mohla vylézt.
Vyrazili
jsme, a za několik vteřin jsme byli na místě. Rozhlédla jsem se a
uviděla tu krásnou louku. Dokonce i slunce vykouklo zpod mraků a
Edwardova kůže se rozzářila. Sedla jsem si do trávy a pozorovala ho. Byl
úžasný, ostatně jako vždycky, ale tento den tomu dával něco víc. Pak si
sedl do trávy za mnou, vzal si mou tvář do dlaní a do obličeje mi vdechl
tři slova:,,Miluju tě Bello!‘‘
A já se
zmohla jen na ,,Já tebe taky.‘‘
A pak všechno
zmizelo a existovali jsme jen my dva…..
