Live Changes
Autorka: Deatonna
28.
kapitola
Museli jsme
tam být několik hodin, protože už byla dávno noc a jen chvílemi mezi
stromy svítil měsíc.
Najednou
Annie ztuhla a proměnila se v sochu. Nechápala jsem, co se děje, ale
potom jsem je taky uslyšela. Běžela k nám smečka. Annie vstala jedním
rychlým plynulým pohybem.
„Už budu
muset jít.“ řekla.
„Neublíží
ti.“
„Já vim, Leah.“
zasmála se. Pak ale trochu znervózněla nebo zrozpačitěla, nevěděla jsem.
„To jen..
nemáme se moc rádi.. Sam jakožto ochránce.. ne, že bych mu to měla za
zlý, neměla jsem..“ mluvila v útržkách a já tomu vůbec nerozuměla.
„Cože?“
Zakroutila
hlavou. „To je jedno. Musím už jít.“ řekla a otočila se.
„Uvidíme se
ještě?“ vyhrkla jsem. Pořád jsem si nebyla jistá, jestli neblouzním a
bála jsem se, že zmizí jako duch a už jí nikdy neuvidím.
„Až mě
jednou pustěj někam dál, ráda se za tebou stavim.“ Vycenila na mě
bělostný, na pohled ostrý bezchybný zuby v rádoby úsměvu.
Zarazila jsem
se. „No.. radši mi předem zavolej..“
Zasmála se.
Znělo to jako hra na zvonky.
„Jo, to máš
recht.“ Ohlídla se a zamračila.
Už byli skoro
u nás.
„Sbohem.
Prozatím.“ a zbyla z ní jen rozmazaná bílá šmouha. Za vteřinku už se
ztratila mezi stromy.
„Sbohem.“
zašeptala jsem.
Smečka
přiběhla, cítila jsem, jak prozkoumávaj okolí a když zjistili, že už tu
žádný upír není, přeměnili se.
Vteřinku
potom mě Chris objímal. Nic neříkal, jenom si mě k sobě pevně tisknul.
Neměl tričko,
což jsem vítala, protože jsem si přitiskla obličej k jeho kůži na krku a
vdechovala jeho krásnou vůni. Posledních pár hodin se mi totiž zatraceně
špatně dejchalo.
„Není ti
nic?“ zeptal se mě úzkostným hlasem.
„Ne, ne.“
řekla jsem rychle a přinutila se odtrhnout od jeho krku a podívala jsem
se mu do očí.
„Leah!“ řekl
Sam přísně za mnou.
Lekla jsem se
a otočila se na něj.
„Tys tu byla
s Annie?“
„Jo. Jak to
víš?“ zamračila jsem se. „Vy ste věděli, že zůstala ve Forks!“ došlo mi.
Sam mlčel.
„Proč si mi
nic neřek?“ zeptala jsem se nevěřícně.
„Je
nebezpečná. Hodně.“ řekl tvrdým hlasem.
Zamračila
jsem se. „Byla jsem tady s ní několik hodin a nic mi neudělala.“
Sam na mě
vykulil oči a Chris mě zezadu objal.
„Co se děje?“
Panebože.. Ona.. „Zabila někoho?“ zeptala jsem se potichu, i když jsem
to nechtěla vědět.
„Několikrát
jsme museli zasáhnout, aby se to nestalo. Zaútočila na tebe?“
„Ne, vůbec
ne. Normálně jsme si povídali.“
Zíral na mě.
Pokrčila jsem
rameny. „Mysli si, co chceš. Takhle to je.“
„Půjdem?“
zeptala jsem se Chrise.
„Jo.“ řekl a
chytl mě kolem pasu.
Chvíli jsme
šli mlčky a jenom se objímaly. Vdechovala jsem jeho vůni a pomalu
přestávala cítit tu Anniinu. Vyšli jsme z lesa a sedli si do trávy.
Měsíc tady svítil mnohem jasněji a nechával světlé odlesky všude kolem.
„Slíbíš mi
něco, Lee?“ zeptal se Chris naléhavě.
„Cokoliv.“
„Už nikdy mi
nesmíš takhle zmizet. Myslel jsem, že zešílím, když jsem nevěděl, kde
jsi.“
Povzdechla
jsem si. A to jsem chtěla, aby se odreagoval. Hm. Nějak se mi to pořád
nedaří.
Objala jsem
ho. „Promiň, promiň, promiň. Já byla úplně mimo..“
„Hlavně, že
ti nic není.“ řekl a pohladil mě.
„Za celou
dobu neudělala nic, ani žádnej náznak útoku.“ nechápala jsem, proč Sam
tak vyváděl.
„Ale je to
upír.“ namítnul Chris.
„Jo, myslim,
že ještě tejden nic nepoznám po čuchu.“ zamručela jsem.
Zasmál se.
Přitiskla
jsem se k němu a zhluboka se nadechla. „Teda až na jednu výjimku.“
Vzal mi
obličej do dlaní a přitiskl svoje rty na mé.
Dlouho jsem
nevnímala nic než Chrise, a pak jsem si uvědomila, že začalo hustě
pršet. Dívala jsem se, jak se mu kapky deště třpytí ve svitu měsíce na
obličeji a byla jsem tím naprosto uchvácená.
„Chceš jít
domů?“ zeptal se po chvíli.
„Ne, mám
lepší nápad.“ usmála jsem se a vstala.
Vedla jsem ho
kousek dál, kde jsem tušila, že je ta skála, na který kluci blbnou.
Došli jsme až
na okraj útesu.
„Máš rád
noční koupání?“
Rozpustile se
na mě usmál.
Šli jsme
kousek zpátky a políbily se.
„Miluju tě,
Chrisi. Strašně moc.“
„Taky tě moc
miluju, Lee. Vždycky budu.“
Chytli jsme
se za ruce, rozběhli a skočili..
The End