News

Edward Cullen

The Cullens

Bella Swan

Friends

Werewolfs

Vampires

Stephenie Meyer

Forum

 

 

 

 

 

 

 

Královně ledu, s láskou Jasper

Autorka: Tracy.Hale

 

4.

Alice. Alice. Alice. Prostě se zničehonic objevila před námi. Jasper se neobtěžoval odtáhnout se ode mě ani pustit můj obličej ze svých dlaní. Hodila jsem na ní ztrápený a šťastný pohled zároveň. Stála tam jako krásná socha a vrhala na nás hromy a blesky.

"Alice... co tady děláš?" promluvil na ni Jasper.

"Budoucnost se změnila. Nemilujete se. To vše byla jen domněnka. Zřejmě vás sblížily mé myšlenky a má vidina budoucnosti."

Teď už můj obličej opravdu upustil. Hlava mi trochu klesla. Nebo se spíše dala do normální polohy.

"Co tím myslíš?" vyřkla jsem. Hlas se mi chvěl. Al si sklíčeně sedla na sedačku a tvářila se zdrceně.

"Vše to byla má chyba. Omlouvám se..."

Jasper ji silně objal a konejšil. Tohle je ta část, kdy má Bella odejít. Kdy mám já odejít. To taky udělám. V obývacím pokoji na mě čeká Edward, na tváři potměšilý úsměv. Beze slov si mu sednu na klín a nechám si od něj hladit vlasy. Ovšem dlužím mu omluvu.

"Promiň, Edwarde. Promiň."

Překvapí mě jeho reakce - sesune mě na sedačku místo něj a vstane.

"Vlastně... chtěl bych ti někoho představit."

Vytřeštím oči. Co se to sakra děje? Žádný happy end? Žádné "A žili šťastně až navěky"?

Všimne si mě reakce, kterou si sama nedokážu představit. Vzápětí se vedle něj objeví krásná upírka. Má rudé dlouhé vlasy a z očí ji jasně plane pár let věčnosti.

"Díky, lásko. Udělám to sama. Ahoj, Bello, jmenuju se Delilah."

Měla jsem pusu otevřenou dokořán a s jistými úseky jí vykoktala: "Těší mě... Delilah." A potom mi stačilo utéct do své ložnice a upadnout do té největší deprese za celou svou věčnost.

 

EMMETT CULLEN

"Možná to nebyl nejlepší nápad," zabručím při lovu s Edwardem.

"Ale byl. Nebo aspoň dobrý když ne nejlepší." Nesoustředím se na lov, když mluvím.

Kdo to vůbec je?

"Delilah?"

Jo.

"Upírka."

To by mě fakt nenapadlo.

Zhluboka se nadechne, nechá kořist kořistí a spustí: "Je z Londýna. Její bratr mi něco dlužil..."

To jsi celý ty. Dávej si pozor, je jen otázka času, kdy Belle... dojde trpělivost.

"Emmette, nehraj si na velkého bratra. Ty jsi to vymyslel..."

Chceš tím říct, že ponesu i následky?

Představa že mě chce Edward přeprat se mi sice zamlouvala, ale jen do určité míry.

"Žádné následky nebudou. Vše dopadne dobře."

To si nemyslím. Jdu lovit.

Edward už neodpověděl, jen přikývl. On si nechtěl nechat ujít svou milovanou pumu a já svého grizzlyho...

 

BELLA CULLENOVÁ

Jak mi to mohl udělat? Nepodvedla jsem ho. Vše byl jen omyl a on to ví... Připadám si jako bych byla mrtvým člověkem. Nestojím o věčnost bez Edwarda. Nestojím o nic bez něj!

"Seber se."

"Od tebe to zní dobře," ušklíbnu se na Emmetta.

Ještě neurovnal svůj vztah s Rose a taky na tom není zrovna dobře a rozdává mi své pošetilé nápady? Sebrat se - že mě to nenapadlo dříve!

"Nebuď taková. Třeba ta Delilah je nějaká... blbka."

Protočím panenkami. "Ano a proto ji Edward tak miluje!"

"Nemiluje."

"Jako bys to věděl."

"Líp než ty."

Dvakrát zamrkám. Co ví Emmett a co nevím já...? Uvědomí si, že zřejmě si pusu pustil až moc na špacír a chystá se odejít. Teď ho ale nenechám jít. Teď opravdu ne. Tohle je příležitost. Něco se děje a on to ví.

"Emmette, řekni mi, co víš."

Dělá hlupáka. Jemně do něj drknu.

"Tak dobře. Ale slib mi, že mě... nezabiješ. Ani Eje!"

Přikývnu a netrpělivě vyčkávám jeho odpovědi.

 
 

 

Hudba

Galerie

Top Videa

Videa

My Fiction

Fanfiction

Výzva

Kontakt

Other Webs