Horizont

Autorka: Tracy.Hale

Je to pocit, jako když Slunce si vezme svůj horizont a nechce ho vrátit.

Tak vzdálená chvíle a přesto blízká...

Jako když nůž bodá do těla tisíc ran a drahocenný čas se začne krátit.

Ona není si vůbec jistá, zda ho ještě získá...

A potom chce skočit a vše rychle uteče...

Jako voda své prameny postupně pěje.

Každý ji šeptá, že tudy vodopád neteče,

ať není hloupá a slzy - ať setře je.

Ale ona neslyší jejich hlasy,

jsou pro ni přece tak nekonečně vzdálené!

Raději by si vyškubala vlasy,

než aby poslechla jejich rady - tak hanebné!

Slunce zapadne za mraky a předá horizont Měsíci.

Až tuhle noc si uvědomí, jak se jí po něm stýská...

Setře z tváře slzu a hodí do oceánu žalu kytici.

Ale už je šťastná, protože smrt je jí teď velmi blízká...