13.Dopadnout na zem a utíkat
Bella
A potom
jsem Jane zabila.
Ne, dělám
si legraci. Nezabila jsem ji, jakkoliv hluboce jsem chtěla. Ne, ve
skutečnosti trpěl Edward jenom pár krátkých vteřin. A přesně tak
ldouho mi zabralo, než jsem se objevila za ní a bolestivě jí
zkroutila ruku za zády.
„Přestaň,“ zasyčela jsem jí do ucha, „nebo tě roztrhám na kousíčky –
a začnu touhle rukou.“ Stiskla jsem ji pevněji a ona se začala
svíjet, jak se mi snažila vykroutit. Edward přestal sténat na zemi a
vyskočil na nohy. „Vidíš, Jane, všechno hned jde líp, když spolu
všichni vycházíme.“
„Pustíš
teď mou ruku?“ zavrčela.
„A budeš
hodná?“ opáčila jsem.
Povzdechla si. „Ano, paní.“
Zdráhavě
jsem ji pustila a strčila ji směrem ke svým předním strážcům. „Od
teď půjdeš před námi.“
Trvalo to
jenom pár dalších minut, než jsme došli do další haly. „Buon giorno,
Gianno,“ pozdravila jsem lidskou sekretářku.
„Ach,
buon giorno, slečno Isabello. Pánové už očekávají váš příchod.“
Protočila
jsem oči. „Ano, to si myslím. Půjdu tedy dál.“ Kývla na mě a stiskla
tlačítko, které otevřelo dveře.
Když jsme
míjeli pár členů ochranky, slyšela jsem kolem sebe tiché „Dorso
benvenuto, Isabello“ a „Buon giorno, Isabello“. Když jsme vešli do
trůnního sálu, Ara jsem nikde neviděla, ale Caius a Marcus tam oba
byli.
„A to
jsem si myslela, že mě chce vidět Aro,“ řekla jsem, jako kdybych je
chtěla upozornit na svou přítomnost. Caius se ladně postavil a šel
mi naproti. Láskyplně mě chytil za ruku, jako kdybych byla jeho
dcera. Což v podstatě jsem, předpokládám.
„Isabello,
ano, Aro si tě přál vidět, ale rozhodli jsme se, že bude nejlepší,
když ti nejdřív vysvětlíme, co se děje. A já se umím vyjadřovat
mnohem lépe než Aro.“ Přikývla jsem a čekala, až bude pokračovat.
„Jsem si jistý, že sis všimla, že Nathanova posedlost tvou osobou se
stala poněkud nebezpečnou. Jako blázen rekrutuje nováčky a už teď má
za sebou obrovskou armádu. On… nebo možná někdo z jeho armády byl
před nedávnem v Itálii, zrovna když byla Heidi s Vanni venku
nakupovat. Podařilo se jim je přistihnout, když byly rozdělené.
Podle toho, co vím, byla Heidi zrovna v kabince a zkoušela si
oblečení, když bez jediného zvuku ulovili Vanni.“
„Vanni
je… není mrtvá?“ ujistila jsem se a soustředila se na dýchání. Bylo
to bolestivé.
„Nejsme
si jistí, ale předpokládáme, že není. Podle mě je
nejpravděpodobnější, že ji Nathan drží jako rukojmí. Je stále tak
mladá – není upírem dost dlouho na to, aby se dokázala efektivně
bránit, tak jako Cullenovi, což je také pravděpodobně důvod, proč si
ji Nathan vybral za cíl.“
Zhluboka
jsem se nadechla. „Demetri, Ehno, prosím odvěďte Cullenovi do jejich
pokojů. Musím si něco zařídit.“
Nechci, aby mě takhle viděli.
Nespouštěla jsem oči z podlahy, když následovali Demetriho a Ehna
ven z místnosti. Cítila jsem na sobě Edwardovy oči, prosily mě,
abych se do nich podívala, ale já jsem nemohla. Tohle byl můj
problém a já jsem nějakým způsobem zase dostala rodinu Cullenových
do nebezpečí. Ale já to napravím.
„Erane,
zavolej prosím dolů do KKO, dej jim vědět, že jsem na cestě.“ Eran,
Demetri, Ehno a Vanni byli členové mé osobní gardy.
Eran
musel jít rychle, aby se mnou udržel tempo, když jsem kráčela hradem
do KKO o pár pater níž. Dveře na sobě měly cedulku s nápisem
‚Oddělení kontrašpionáže a krycích operací‘.
Otevřela
jsem je a okamžitě mě pozdravil upír jménem Jared. Byl stoprocentní
Američan a já jsem si byla jistá, že jsme tu takoví byli sami dva.
„Isabello,
věděl jsem, že tě tady dole uvidím. Eran,“ kývl směrem k upírovi za
mnou, „volal a říkal, že jsi na cestě. Předpokládám, že ti tedy
řekli o Vanni?“
Jak o ní
víš?“ zeptala jsem se podezřívavě.
„Isabello,“
řekl tak, jako kdyby to bylo nad slunce jasné. „Já jsem Jared. Vím o
všem, co se tu děje.“
„Máš po
celém hradě štěnice, co?“ zeptala jsem se se smíchem. Přikývl a dal
si prst na rty. „Neboj se,“ ujistila jsme ho. „Nikomu nic neřeknu.“
„Takže
chceš nějaký tým, aby ti pomohl ulovit Nathana?“ uhodl, když
atmosféra znovu zvážněla. Přikývla jsem. „Máš nějaký nápad, kde by
mohla být?“
„Ne,
napíchnu se na INTERPOL a uvidím, jestli někde bylo podezřele mnoho
vražd. Potom na to místo pojedu, pravděpodobně v doprovodu Erana,
Ehna, Demetriho, a… myslím, že Akiky.“
„Chceš,
aby byla Akiko čtvrtým členem tvé gardy?“ ujišťoval se.
„Prozatím,“ přikývla jsem. „Vanni je mým čtvrtým strážcem, ale
protože právě kvůli ní se tohle děje, nahradí ji Akiko. Je dobrý
bojovník.“
„Je
trochu šílená,“ souhlasil Jared. „Vlastně je zrovna teď v tréninkové
místnosti. Půjdeme si s sní promluvit?“
***
Podělané
Švýcarsko. Byli jsme v podělaném Švýcarsku. Proč? protože to
vypadá, že je tu i Nathan. A samozřejmě, že se mi nepovedlo dostat
se sem jenom se čtyřmi členy své gardy.
„Pospěš si“, sykla jsem na Demetriho, který si beze spěchu balil
kufr.
„Isabello,
to letadlo bez nás nevzlétne,“ ujistil mě.
„Chci
být odsud pryč, než Cullenovi zjistí, že odjíždím.“
„Tak
na to je pozdě,“ zamumlal někdo ode dveří. Rychle jsem se otočila
čelem ke čtyřem postavám mezi dveřmi.
„Nejedete se mnou,“ řekla jsem okamžitě. „Je to moc nebezpečné a já
už jsem vaši rodinu dostala do až moc problémů. Tohle je můj
problém.“
„Ostatním jsme to neřekli,“ uklidňoval mě. „Edward jenom slyšel, jak
na to někdo myslí, a mysleli jsme, že bude dobré, když s sebou budeš
mít pár z nás.“
„Už
jsem vaší rodině způsobila dost zármutku, Carlisle,“ snažila jsem se
mu to vysvětlit. „Nechci, aby se někomu z vás něco stalo.“
Samozřejmě, že mě neposlechli. Takže se mnou teď nebyli jenom
Demetri, Ehno, Eran a Akiko, ale také Edward, Carlisle, Jasper a
Alice. Byla jsem si jistá, že kdybych jim dala příležitost, byli by
s námi chtěli jet všichni, ale Carlisle mě informoval, že si byl
vědom, že bych nechtěla, aby jich tu bylo tolik, takže se jim
povedlo proplížit se kolem Emmetta, Rosalie a Esme. Také mi sdělil,
že až se vrátíme, bude mít co vysvětlovat – Esme bude zuřit. A podle
něho je zuřivá Esme děsivá. Jenom jsem se zasmála a představila si
tak sladkou ženu naštvanou. Nedokázala jsem to.
Cesta
letadlem byla napjatá a Demetri – který mi dost připomínal Emmetta –
se nemohl dočkat bitvy. V zadní části letadla se zrovna hádal s Akiko.
„Pokud to
tohohle letadla uděláš díru, Demetri Volturi, nakopu ti zadek!
Uklidni se, zatraceně!“
Všichni
na mě šokovaně zírali, všichni kromě Jaspera. Přešel k mému sedadlu
a zvedl mě. Edward se na něho tázavě podíval a Jasper mu
v myšlenkách odpověděl. Edward přikývl a tím jejich tichý rozhovor
skončil.
Jasper mě
odtáhl o pár řad dál a sedl si vedle mě. „Proč jsi v takovém stresu,
Bello? Jsme v přesile a jsme si celkem jistí, že je tvá přítelkyně
stále naživu. když takhle půjdeš do bitvy, budeš rozrušená a někdo
ti ublíží.“
„Všechno
prostě tak trochu… explodovalo, Jaspere. Byla jsem na Aljašce tak
nějak spokojená, a potom se najednou ukážete vy a jste tam a
necítíte ke mně nenávist, ale potom se vrátí Nathan a pokusí se
zabít Edwarda, protože žárlí, ale Edward se mě tolik snaží chránit,
že si sám přivodí smrt a já už nikdy nebudu schopná žít sama se
sebou, jestli se někomu z vás něco stane. Už jsem vaší rodině
způsobila tolik problémů a právem byste mě měli nenávidět, ale to vy
ne, a já tomu nerozumím, protože si nikoho z vás nezasloužím a
rozhodně si nezasloužím Edwarda…“ blábolila jsem nesouvisle na jeden
nádech a když jsem skončila, musela jsem se párkrát zhluboka
nadechnout, abych se trochu vzpamatovala.
Pevně mě
chytil za ruce a snažil se mě tak uklidnit. „Bello, ty stojíš za
všechny problémy, kterými jsme si prošli. Jsi naše rodina.
Edward ti už tolikrát řekl, že sama sebe nevidíš jasně, a má pravdu,
Bello. Byla jsi nádherná jako člověk a stala se z tebe nádherná,“
odmlčel se, „… polo-upírka, myslím. Jsi úžasná osobnost. Jsi ta
nejlaskavější osoba, kterou jsem kdy poznal, a Edwarda si zasloužíš
ze všech bytostí na světě nejvíc. Vy dva se dokonale doplňujete, a
ty to musíš pochopit. Oba se vždycky cítíte tak provinile, že jeden
druhého strháváte ke dnu, vy to nevidíte. Ale my ostatní ano a
nepřejeme vám nic jiného než věčnost plnou štěstí.“
Natáhl
se, aby mě sevřel v bratrském objetí, a já jsem ho pevně opětovala.
„Všechny vás mám tak ráda,“ zašeptala jsem tiše. „Slib mi, že dnes
budete opatrní, Jaspere. Nechtěla bych vidět Alici, kdybychom se do
Itálie museli vracet bez tebe.““
„Isabello,
letadlo přistává,“ zavolal na mě Demetri. Povzdechla jsem si. Je čas
bojovat.